STAR-RIDERS™ CZECH REPUBLIC

Sezóna ještě nezačala a vypadá to, že do 6. dubna do 9.00 ještě ani nezačne. Proto je vhodné si tělo protáhnout na první jarní vycházce pod názvem "Putování krajem sněženek". Kdo to nezná, tak se jedná snad o Evropskou raritu, která se skrývá v Polanské nivě v CHKO (Chráněná krajinná oblast poodří) v podobě obrovského množství sněženek a sasanek. Procházka je asi 12 km dlouhá (pro děcka jen cca 5km), po cestě občerstvení a na zpáteční cestě neuvěřitelná krása přírody. Start v 9.00 v Polance nad Odrou u Sokolovny - viz plakát. Konec v cca 14.00h.

Zajímavá akce.Již loni jsme se chtěli zůčastnit.Nějak to nevyšlo.Letos určitě půjdeme.Rosťa,Harsst a Růža.

A vezměte si sebou zásobník energie do placatice. Určitě to použijete.

Počasí bylo dobré, sněženky vyrostly pod sněhem, příroda se právě probouzela a tak dvanáctikilometrovou trasu přišlo pokořit 117 účastníků všech věkových kategorií. Naše dvanáctičlenná skupina šla za doprovodu dvou psů a později se přidal i policista městské policie. Tento policista však nedováděl tak, jako pejsci na fotce. K Petrovým fotkám není třeba komentáře.

Zatím jenom fotky, komentář bude později... http://ruena.rajce.idnes.cz/Pochod_kraj ... 13.4.2013/#

Pochod krajem sněženek...
Po dlouhé době jsme nebyli na motorkách, ale vyrazili jsme po svých na asi 12 km dlouhou trasu.Učastnilo se dosti lidí, byla i velká příprava. Dokoupit svačinu, zapsat se, napít čaje, nebo něco ostřejšího. Naše celá tlupa, plus dva psi, jsme šli jako poslední, neb jsme museli předtím všechny náležitě zapsat do listiny účastíků. My měli jen jednoho pejska Maxe, ale dělal nám trochu ostudu, neb se řadil mezi 4% menšinu. Po cestě se dost fotilo, viz fotky... Cestou jsme se stavili i v nějaké hospůdce, se trochu posilnit, odlechčit, nebo se napít. Napít dostali samozřejmě i pejsci. Byl velký vítr, kapuce i čepice šly pernamentně nahoru nebo dolů. Viděli jsme postupně čapí hnízdo, krásné rybníky, na nich plavali labutě. Nádherný pohled na spoustu sněženek, medvědího česneku a jiné květiny, nám bylo odměnou za ušlé kilometry. Cesta zpět byla náročná, pejsci ještě blbli, ale my mleli už z posledního. Došli jsme zpět k základně, potřepali rukama a rozešli jsme se obohaceni o nové zážitky do svých domovů...

Komentář je pozdní, ale přece... R

Rozejít se domů neplatilo u mě, neb mě čekala psice Anička, německý ovčák, která na pochodu nebyla a za každou cenu chtěla jít také ven. Musela jsem jí jít vyvětrat do polí. Ještě, že mě doprovodil i můj kamarád Rosťa, s pejsem Maxíkem, který dohlížel, že to ještě zvládnu. Pejsci se ještě hodinu vyblbli na polích a já už padala na hubu, tedy na nohy, už jsem je necítila. Anička s Maxem plus Rosťa mě dovlekli domů a já padla za vlast. Úplně z posledních sil umýt ji i sebe a pak už se jen odpočívalo. Náročný, ale opravdu krásný den. Opět viz foto...

Ne všichni pádili hned domů. My si na chvilku sedli a pokecali o sezóně. Dnes už víte, tak za rok přijďte zase.