TURECKO, NORSKO, ŠVÉDSKO

[Alois]

Co tyto odlišné země spojuje? Snad jen jejich vzdálenost od domova. A pokud se jede na motorce, jedná se celkem o velký záběr. Těžko jet mimo dálnice, to by cesta trvala možná dvojnásobně a v Turecku okresky v asijské části nejsou nic moc. Zato Norsko má silnice pěkné a Švédsko o něco horší.

Destinace, kterou si v té či oné zemi vybrat je asi dost důležitá. Projet se západním pobřežím Turecka a rozkládat rukama, jak jsem byl v Turecku je fajn a někomu to splní očekávání. Taky znám lidi, co proletí stát co to dá a s nejmenším počtem zastávek a pak slyším: Byli jsme v Rumunsku, v Albánii, super. Znám to z vlastní zkušenosti a už bych nic takového podniknout nechtěl.

Na druhou stranu asi nelze zmíněné státy projet skrz na skrz. To by pak chtělo mnohem více času a peněz.

Z těchto tří zemí, bych se chtěl do Turecka ještě vrátit. Přes Řecko.

Proč? Když jsem požádal 3 cestovatele, aby mi řekli, která země Evropy je nejpěknější, shodli se nezávisle na sobě, že Turecko. Já se tam cítil dobře. Je to krásná a rozmanitá země, pro nás levná nebo alespoň ne drahá. Lidé se chovají slušně, benzín levný a překvapila mě vyspělost této země. Předpokládal jsem zaostalost, ale není to pravda. Je to země na úrovni např. Řecka před 20 lety. Je to můj odhad.
Hlavní silnice dobré až velmi dobré, hodně se staví (o kvalitě v souvislosti se zemětřesením nepíši), ale je vidět rozvoj. Lidé jsou milí - jako všude v chudých zemích, kde není tvrdý tržní mechanizmus. Žijí tam jinak, jednodušeji, nemají tolik požadavků a mají tam pořád teplo.
Většina muslimů, majitel hotelu mi vysvětloval, co to znamená "Selam Alejkum". To ti přejí vše nejlepší, ať se máš dobře a tak. Pak mě okradl o 91EUR. Nevěděl, s kým si zahrává. Před měsícem mi musel vrátit 171 EUR. To jsou muslimové.

Zajistit si bydlení třeba v Cappadokyji je poměrně jednoduché. Stačí si obydlí vysekat do skály. Jedna místnost trvá asi 14 dní. Neptal jsem se na techniku, ale odhaduji, že ručně. V pískovci do jde celkem dobře. A proč? Nízké náklady na bydlení a stálá teplota po celý rok cca 18 stupňů +- 2 st. Proto tam tesají obydlí a hned vedle stáje pro zvířata. Viděl jsem zřícenou horu po zemětřesení, kde, dle mého průvodce, zahynulo spousta lidí, protože tam měli vytesané obydlí.
Benzínové pumpy na každém rohu. V malém městečku či dědině dvě na začátku a dvě na konci. Žádné fronty, vše na kartu a tam, kde jsem si nemyslel, že nemají ani WC, tak luxus, který jsem ani v Německu neviděl. Ale šmírování každého vozidla, které tankuje je v tom, že než ti natankují, tak musí napsat SPZ do speciálního terminálu. Jinak benzin nedostaneš. Mají tedy přehled o pohybu.

Na východě jsem viděl jen jednu motorku. Nejezdí to tam a řidiči motorky neznají. Je třeba si dávat pozor, jezdí se tam hrozně. Optimální rychlost v obci je 90 -100km/h - pokud není značka měřený úsek. Nedoporučuji jet pomaleji, je to nebezpečné. Na křižovatkách se jezdí na červenou, ale pozor, pokud blikne zelená, všichni stojí a čeká se. Co kdyby jel nějaký blbec jel na červenou - zvláštní pravidlo. To by tě v Norsku zavřeli možná na doživotí. V Norsku mohou za rychlou jízdu i zavřít. Prý... Nevěděl jsem to. A když jsem na 80 předjížděl 140km/h, tak jsem pak ani nedutal, jestli mě někde vyhmátnou. Mají tam všude kamery.

Už skoro v evropské části Turecka jsem se přidal do kolony k Harykářům. Jeli stejným směrem a dost to švihali. Pak nás chytli policajti. Vytáhli malý počítač a začali kontrolovat doklady. Harykář jen mávl rukou a řek, běžná kontrola technického stavu - borec před námi měl nějaký problém s mopedem. Zkontroloval mě, kouknul do terminálu, vytiskl mi nějakou zprávu o kontrole a fičel jsem. Ostatní tam zůstali.

Pak jsem platil pokutu až na hranicích - 6 lir (9Kč). Prý za most Dardanely - nevím, stál jsem tam a fotil, tak asi za to. Zaplatil kartou, celník se usmál a jel jsem.



Budu pokračovat....

[Alois]

Po přestávce strávené u Lago di Garda, se vracím k tématu. Jen na okraj - slyšel jsem, že Paso Stelvio je pro goldwing náročné a že by jej dotyčný už nikdy nejel. No, i toto tvrzení je možné, pokud vezl ženu na GL do 2017. Zatáčky z Bormia směrem na Merano jsou nepříjemné, úzké a potkat auto v protisměru znamená zastavit. Ale totéž je na desítkách pas v IT i v Rakousku a zatím jsem nezaznamenal, že by se na GL nedalo někde projet. Je fakt, že na GL 2022 DCT je manipulace v zatáčkách snažší a jízda je pohodlnější.

Než jsem se vydal do Norska, slyšel jsem velmi špatné zprávy o norském počasí. I v obchodě mi prodavač říkal, že tam byl 15x a počasí prostě hrůza. Že můžeme čekat cokoliv. A to jsem čekal. Měl jsem výbavu jako na severní pól, vařič s výkonem 3500W, zimní oblečení, stan, spacák a pod. Pokud přijde vítr, nelze na motorce jet. Informace o pokutách za překročení rychlosti byly takové: Ani kilometr navíc! Takže jsem vyjížděl se staženou prdelí a nebyl jsem sám.
V Turecku bylo počasí stabilní, teplo a bez deště. Báli jsme se horka. V Norsku jsme se báli zimy. Zmokli jsme už v Hamburku a pak v Dánsku. Ale pokud se jede, déšť nevadí. Proti cestě z Bělehradu v neustálém lijáku a 12 stupních jsem nic horšího nepředpokládal. Norsko je krásné, samé fjordy, pořád voda a hory. Krásné silnice, rychlé trajekty někdy neplacené. ALE. Hrozná otrava jet mezi poli po široké cestě rychlostí 50 km/h. Jezdí se většinou 50 a 60. Když je 70 tak se slaví a při 80 se jede 60, protože se nevěří, že to je fakt 80. Řidiči jsou k motorkám bezohlední, naprosto bez tolerance. Asi proto, že jich tam jezdí hodně. Cizinců.

Projeli jsme Norsko až do Trondheimu a v podstatě jsme déšť nezažili. Na Norsko krásné a ukázkové počasí, dokonce i na výšlapu na Preikestolen spadlo pár kapek a jinak krásně. Pořád jsem čekal, kdy to přijde. Trolí cesta, atlantská cesta - vše v pohodě bez deště. Na zpáteční cestě nám trochu pršelo, kolem Lillehameru a pak i několikrát za den deštík. Ne déšť. Jen deštík. Ani nebylo třeba brát nepromoky.

[Alois]

Švédsko na mě působilo docela svobodně, volně a pohodově na rozdíl od Norska. Čekali jsme ve vnitrozemí lepší počasí a vyšší teploty. Chvíli slunko, chvíli deštík, pod mrakem a tak se to střídalo. Skoro ideální počasí. Už kousek za hranicemi jsme viděli předjíždění přes plnou, troubení, binec na odpočívadlech, zkrátka tak nějak evropský dizajn. Dodržování rychlostí ano, ale nijak přehnaně. I pokuty byly za překročení nižší. Krajina nic moc, rovina a jejich "dálnice", horší než v Norsku, ale slušné a mohlo se jet 90 km/h. Ale i tam v ubytování se musí dokoupit ložní prádlo. Nezvyk a blbý zvyk. Ceny stejné i poměr koruna ke koruně byl stejný. Jídlo dražší, ale nijak výrazně. Výhoda, že v obou zemích se lze dobře domluvit anglicky. Na rozdíl od Itálie, kde trochu Německy. V Turecku mladší lidé ve službách hovoří anglicky, starší ne.

Trajekt z Trelleborgu do Rostocku měl 2h zpoždění, prý vlny. Na palubě jsem to nepoznal, spal jsem. A pak po německých dálnicích a polských. Za pár hodin doma - 880 km za 9h.

Jedna pro mě nepochopitelná informace. Goldwing 1800 DCT žral kolem 4,5-5 l/100 km benzínu. Po dálnici 5,5.

Závěrem snad jen toto, že všechny země jsou krásné, ale největší pohoda na mě dýchala paradoxně v Turecku. Do Norska bych už asi nejel a jak říkal motocestovatel Franta - do Norska pojedu autem. Nevím, jak vypadá Norsko ve špatném počasí a možná je to dobře.