STAR-RIDERS™ CZECH REPUBLIC

Možná z nesmyslného nápadu vznikla myšlenka zajet si do Řecka na motorkách. Termín byl dán díky možnostem Marty a s Montenegrem to v tuto dobu nemuselo vyjít z hlediska počasí. Dnes máte doma tepleji než my na Peloponésu, ale na naše cestování je to akorát.
Vyrazili jsme 29.4. a první noc jsme strávili v relativně svobodné zemi Srbsku. Nejsou ještě v EU a tak nám řekli, že je u nich Jamajka. Pohoda, kouření i na pokoji, žádná zbytečná byrokracie, lidi pohodoví a úslužní. Ceny pro nás dobré. A jsou rádi, že nejsou v EU. Taktéž Bulhaři resp. Bulharky chválily volné cestování, ale nic více.
Makedonie je krásná země z pohledu jízdy po dálnici. Kontrolovala nás jejich policie, Radek musel dýchat. Pochválil jsem jim škodovku, tak byli rádi a s úsměvem nás pustili. Před hranicemi s Řeckem jsme potkali naši, českou policii- mávali na nás. Vstup do Řecka nebyl nic moc. Silnice všelijaká, bordel kde oko dohlédlo a až za mýtnou bránou dálnice pěkná.
První noc v Platamonas ve znamení únavy po 850 km. Druhý den Meteora přes Tempi. Nádhera klášterů na skalách a pak po kutihulkách zpět. Před deštěm jsme se schovali na autobusové zastávce. Ano, i tam pršelo.
Druhý den pod Olymp, bohové se zlobili a tak z asfaltky udělali nesjízdnou silnici těsně před Pritonií.
Dnes jsme pokořili Athény, takový provoz jsem zažil snad jen v Římě nebo snad nikde. Šlo o život a dostali jsme zabrat- Ale na akropoli jsme vyběhli, Maruška hlídala motorky a pak v té hrůze směr Korint. Průplav je nádherný, pár fotek se udělalo a fičeli do Tola na Peloponés, odkud vám všem posíláme pozdravy z pěkného hotelu přímo u moře.

DOBRO DOŠLI!

V pátek 11.5. večer jsme dorazili domů po poslední etapě ze Srbska, která měla cca 850 km. Byli jsme hodně unavení, ale kdo by nebyl po cca 5700 km cestami necestami, deštěm, slunkem, velkým provozem, kličkováním mezi psy, kočkami, dírami, lidmi i želvami atd. Vše dobře dopadlo a my se vrátili bez jakýchkoliv problémů, které nás mohly cestou potkat.

Na dotaz Kotrby, zdali bych ještě jednou tuto cestu plánoval, jsem mu odpověděl, že ne. Ale proč? V podstatě jsme viděli asi to nejdůležitější na pevnině i na Peloponésu Řecka. Část jsem měl již procestovanou autem nebo na motorce v minulosti, ale chybělo vidět skvosty, které jsme si dopřáli až teď na motorkách. A také je třeba se posunout ještě dále a vypadá to, že se nám v hlavách už něco rodí.

Musím zde konstatovat, že jsme měli bezvadný tým. Maruška jako spolujezdkyně se vyznamenala hlídáním motorek ve dne i v noci. Radek jako vždy v pohodě- uzavíral kolonu. A Marta? Ta za celou dobu ani nešpitla, jela uprostřed kolony jako velký chlap a i ve složitých dopravních situacích, které bylo třeba operativně řešit ukázala, že na goldwinga opravdu má a umí. Ale nechci tím nikoho zmást. Díky interkomu jí pusa jela pořád.

Projeli jsme Slovenskem, Maďarskem, Srbskem a Makedonií tam i zpět. A v Řecku jsme si vychutnali - i díky prof. Petruželkovi, který nám značně pomohl s itinerářem - to podstatné. Nemohli jsme minout pohoří a horu Olymp, soutězku Tempi, Meteoru -kláštery na skalách, Atény a nádheru na Akropoli, Korintský průplav, Mykény-kolébku řecké civilizace, Epidauros - divadlo pro 14tisíc lidí s úžasnou akustikou, mětečka Tolo, Navplio, Tripoli, základ olympijských her Olympia, most Rion Antirion, památky v Delfách - věštírna a zachovalý stadion, Thermopyly, Soluň - Cyril a Metoděj, Chalkidiky a ostrov Kassandra. Bylo toho dost, ale jsou to zážitky na celý život.

Budeme na fotkách po celém světě. Kam jsme přijeli, tam nás fotili resp. naše motorky. Hodně turistů nevěřilo, že mezi řidiči je i žena. A jak znáte Japonce, fotili snad všichni. Zkrátka atrakce z Česka. Ale je fakt, že ty červené motorky jsou krásné. Potkali jsme se i se zajímavými lidmi a taky motorkáři převážně z Polska a Ruska.

Asi nejzajímavější setkání bylo na hranici Makedonie a Řecka, kde nás dojel Goldwing. Nabídl nám pomoc se slovy, že je prezident goldwing klubu v Řecku. To nás potěšilo a uklidnilo, že v případě nějakého problému nám pomůže ze Soluně nebo jeho zástupce v Aténách. Měl na své motorce najeto 190 tis. km, které sám najel.....

Na obrázku je souhrnná mapa naší cesty. Kdybychom nebyli upozorněni, že řekové kašlou na rychlost, možná jsme se tloukli na místních 50 tkách ještě dnes. A tam mě Radek s Martou prosili, ať alespoň v obcích snížím rychlost na 80-100 km/h. Měřili nás na výjezdu z tunelu, jak nás policie uviděla, tak sklopili radar a začali nám mávat. Dělali jsme v tunelech kravál sirénou, troubením a hudbou. Dost jsme si tunely užívali.

Jo jo, je pravda, že jsme se s Duhošem bavili o cestování po Řecku, ale já spíše myslel, zda by tuhle cestu absolvoval, kdyby předem věděl co ho čeká. Tím je myšleno náročnost cestování a všechny zkušenosti po návratu domů. Odpověď byla ne. Nemyslel jsem zda by se znovu a zase vydal na motorce do Řecka. Ale asi jsme to pochopily každý jinak. Tak teď už v tom mám jasno.
Ale jinak určitě zážitek na celý život. Spousta nádherných a zajímavých míst, které někteří nespatří za celý život. Klobouk dolů a velký obdiv.

Děcka....moje životní cesta. Jsem šťastná, že jsme se vrátili celí a zdraví....místy to bylo hodně náročné. Ale Alois rozrážel cestu a věčně usměvavý Radek mi kryl záda. Každý den jsme zakrojili pořádný kus. Svačili v olivovém háji, utrhli pomeranče přímo na plantážích a poznávali. V toto roční období je Řecko zelené a plné květů. Všude kolem cest miliony oleandrů a stále s vůní jasmínu. Řekové na vše kašlou, ale jsou milí, veselí a stále nám měli tendenci pomáhat. Moc a všude jsme si s lidmi povídali....paní domácí nám nasmažila pytel amolet a i slzu zamáčkla. Jízdu jsme si každý den užívali naplno. Zatáčky až se hlava točila. Jako holka jsem byla za atrakci ...a kluci to za mně oddýchali při kontrole na hranicích a jako tři světlušky jsme projížděli krásou. Fotky přidají chlapci. Nejvíc se mi líbil Peloponez. Věštírna v Delfách, Mykény a divadlo v Epidauru. Magický je Korintský průplav a most v Riu Antiriu. Ochutnali jsme kuchyně 6 zemí a každý den jsme měli vítací a končící rituál. Byli jsme jeden za všechny a všichni za jednoho. Po téměř 6000 km mi kluci smekli poklonu a na 5 vteřin jsem byla důležitá jako ruční brzda u ponorky...ale dojeli jsme. Děkuji Martinu Kotrbovi, že byl 14 dní připraven pro nás kamkoliv přijet a odtáhnout nás. Dobře, že nemusel. V uších mi zní šumění moře a v srdci zůstanou překrásné zážitky na mou doposud nejnáročnější a nejzajímavější jízdu. Aloisi a Radku a milá Maruško. Děkuji vám za pohodové chvíle a že jsme toho zažili. A všem čtenářům krásný máj, bezva jízdu a třeba inspiraci pro tuto trasu. Marta

Martine, cestu jsem plánoval s ohledem na naše možnosti a do posledního km věřil, že to zvládneme. V podstatě mnoho překvapení nebylo, takže jsme nemuseli řešit změnu itineráře kvůli např. náročnosti nebo nějaké nepředvídatelné okolnosti. A to bylo dobře. V opačném případě by mohla klesnout "morálka mužstva". Měli jsme zkušenosti z Rumunska, které se hodily. Hlavně ve vztahu k toulavým psům a překvapeních v kvalitě povrchu cest.

Co jsme netušili, tak zdržení způsobovaly časté mýtné brány a kontroly na hranicích. Nejhorší resp. nejdelší byla kolona na Srbsko Maďarských hranicích. Maďaři kontrolovali i kufry aut kvůli uprchlíkům a kontrabandu ze Srbska. Nechápali jsme, proč stojíme v pruhu pro EU, když nás lustrovali stejně jako neEU. Nebyl třeba pas, OP stačí, zelenou kartu chtěli v Srbsku a Makedonii.

Mýtné brány v Řecku byly na dálnici opravdu často. Motorky platí 0,8 až 2,4 EUR. Nezjistili jsme za kolik km. Za den jsme projeli i 26 EUR na mýtném. Ale dálnice všude pěkné a snad nejhorší jsou u nás. Cena benzínu byla hrozná, brali jsme za 1,585 až 1,720 EUR za litr. Ubytko bylo od 40 do 50 EUR/pokoj/noc. To bylo moc slušné. Někde se snídaní, jindy bez. V apartmánech snídaně nebývá. Vstupné je tak kolem 12 EUR, nad 65 let je sleva. Motorky parkují všude, jezdí všude, předjíždějí všude. Ale pozor, těch motorek jsme neviděli moc, byla tam spíš záplava skútrů.

Snad už ty faktografické údaje stačí a vrhnu se na fotky.

Pár foteček pro ilustraci Meteory, Olympu, Akropole a Korintského průplavu. Třeba Radek doplní, co nemám já.

Palec nahoru . Pěkné počtení .

Díky Laďo. Pokračování následuje.

Snad někdy dodám k fotkám komentáře. Fotil jsem i za jízdy jednou rukou, proto je občas vidět plexi na snímku dole. Je to dost nebezpečné, musel jsem hlídat GPSky, provoz, díry, ovce, psy i kočky a taky kolonu. Jezdil jsem s jednou rukou nad plexi i do zatáček a foťák jsem odkládal na palubní desku. Naštěstí se nic nestalo. Ale foto za jízdy je někdy lepší. Většinou jsme viděli nádherné věci, ale nešlo zastavit. Inspirovala mě Růža focením za jízdy.

Snažil jsem se sehnat zařízení na pořízení fotek za jízdy, ale kromě kamer se nic jiného sehnat nedá. Chtělo by to foťák na dálkové ovládání, nějaký malý a levný pro případ pádu. Nic mi ani v Canonu, Olympu, Polaroidu, Nikonu neporadili.

A snad už jedny z posledních fotek z Delfi , Thermopyl a ze závěrečného ubytování z Nea Moudania a Kassandry. Fotky nejdou dle časového sledu.

Ještě jednu poznámku na konec. Řecko nyní vypadá dle mého názoru tak, že není znát nějaký velký pokrok, zlepšení či růst . Dálnice sice mají pěkné, ale neviděli jsme moc průmyslu, spíše žijí z pěstování oliv, pomerančů atd. Jejich olivy jsou opravdu ty nejlepší a mohly se dovážet jen do EU. Vesnice a letoviska mi nepřipadaly tak upravené, jako u nás. Pravdou je, že jim turistická sezóna teprve začíná a my byli prvními hosty v Platamonas i Moudanii. Pláže zatím neuklizené, ve městech plno odpadků i mimo obce je binec. Jezdí a parkuje se jakkoli, policie nikde nešmíruje a nesnaží se načapat šoféry při přestupku. Život tam vypadá klidně a spokojeně, snaží se vyjít vstříc, pomoci, poradit atd. Neřeší kouření, seznamy alergenů na jídelních lístcích, jezdí auty, které by u nás nikdy technickou nedostaly. Pistole u pumpy na naftu byly i se zelenou barvou, obsluha musí natankovat – jsou za to placeni. Benzinky na každém kroku, ale někdy v hrozném stavu. Žádný spěch, na parkovištích se neplatí a nemohu si vzpomenout, jestli jsem viděl ceduli zákaz vjezdu.
V Olympii jsem zastavil holku v autě a ptal se na cestu, poradila mi a když jsem se ptal, zdali tam můžeme vjet na motorkách, řekla mi, že tam je jednosměrka, ale oni řekové tam jezdí. Zkrátka, v tom, co jsme viděli a zažili nebyl nikde problém.
Smíšené pocity jsem měl při návratu domů. Jako vždy se asi každý těší. Doma je doma. Na druhou stranu jsem přemýšlel, v jaké totalitě opět žijeme a co na nás občany zase zákonodárci připravili. Smyčka kolem krku se utahuje, poslední zbytky svobody se vytrácejí ve stupidních zákonech a ve všem je problém. Na silnici se člověk musí více dívat na tachometr než kolem sebe, obce si kupují radary aby mohly vydělávat na pokutách v omezených rychlostech a při přehlédnutí značky může dojít k tomu, že odebráním ŘP za překročení rychlosti lze zničit i živnost, kterou člověk léta buduje. Porovnával jsem asi neporovnatelné a bylo mi smutno.
Dlouho jsem zprávy v TV neviděl a tak jsem vydržel cca 10 min sledovat ČT1 až do doby, kdy stébák usiloval o podporu komunistů v parlamentu a je mu jedno, že před 28 lety jejich totalita skončila. Vlastně měla skončit. Další velmi důležitou zprávou bylo, že nějakému herci ukradli jeho staré kolo a v Chile hasiči zachránili pejska. Pak jsem to vypnul.

V neděli nám začaly řídítka chybět a tak jsem vyjeli na cca 100 km vyjížďku. Zastavili jsme v baru v Bílovci u pumpy. Seděli venku a koukali kolem. Na okně byla cedule – viz foto níže. Myslel jsem si, že je to dobrý fór, leč vedoucí mě ujistila, že jí to bylo nařízeno hygienou. Takže venku nesmějí sedět lidi mladší 18 let, protože by mohli vdechovat škodliviny. Myslím si, že tato nařízení a předpisy už hraničí s debilitou.

A tak jsme seděli a nadávali a pak jsem řekl Martě: Jedeme zpět do Řecka!

Ahoj ahoj. Pěkné fotky a opět pěkné počtení. Co se tady u nás děje je katastrofa . Raději se nerozčilovat a ignorovat vše. Pozdravuj . Laďa

Ano Láďo, máš pravdu. Žijeme v nové totalitě, která je mnohem horší než ta předchozí. A když se cokoliv děje nebo právě neděje, tak za tím hledej peníze a závist. Toto je fenomén současné doby.

Cesta do Řecka na motorkách? Jak píše Alois, možná nesmyslný nápad, ale kéž by všechny takové nápady byly tak báječné! Jak tak koukám na tu ceduli v Motobaru, tak vidím, že to nevychází - tohle může vymyslet opravdu jen někdo s IQ houpacího koně (zřejmě někdo z EU).
Ale zpět k tématu. Jak si tak promítám celou tuhle naši "vyjížďku" , tak je vidět, že právě tyhle nápady, když se dobře promyslí a naplánují, tak dopadnou velenáramně dobře - viď Luďku. Právě Tobě patří dík za tu práci s tím vším, naplánovaním cesty, výběrem zajímavých historických míst k návštěvám a za rozrážení vzduchu v čele naší kolon(k)y. Nemůžu říct, že před cestou jsem byl úplně v klidu, přece jen to byla "štreka", kterou jsem ještě nikdy takhle nejel a to ani autem, i když s ním mám naježděno dost, ročně to někdy bývalo i 50000 km. Z provozu jsem obavy neměl, jen jsem čekal, co na tohle řekne můj GW...důvěra v něj byla, ale červík hlodá vždy, co si budeme povídat. Nezklamal. Vrněl v pohodě celé ty kilometry a myslím, že se mu to líbilo nejmíň tak stejně, jako mi a mé Maruš. Stejně v pohodě jely i další dva stejné stroje a to i se svými říditeli - Martou a Luďkem. Zvláštní poklonu musím vyjádřit Martě, jela jako "chlap", zvládala vše stejně jako my dva s Luďkem a tam, kde jsme zastavovali, sklízela velký obdiv a údiv.
Nebudu se tady o cestě rozepisovat, vše řekl už přede mnou Luděk. Našly se i krátké okamžiky se sevřeným žaludkem, ale celkově to byl šťastný adrenalin, radost a zase radost... S obdivem a úctou ke znalostem a umem tehdejších obyvatel Řecké říše, jsme projížděli všemi významnými místy, které psaly tehdější historii. Mít možnost je navštívit, pobýt tam, vžít se a vnímat ducha těch míst, dotýkat se kamenných kvádrů, které tam pokládaly něčí ruce před několika tisící lety, bylo opravdu zážitkem na celý život. Druhá strana téhle mince přinesla lehké zklamání současností - jak už bylo psáno, úroveň civilizačních návyků nebyla vždy na očekávané úrovni - nepořádek kolem cest i v ulicích měst a vesnic, kolem domů to někdy vypadalo, že se tam ještě staví a není ještě uklizeno. No, je vidět, že je to Balkán, prostě pohodička a klídek, netřeba řešit všechno hned a rychle a dotahovat věci k důkladnosti. Vše ale vynahradila příroda - úžasné hory, údolí, průsmyky, moře...zatáček jsme si v horách užili vrchovatě, ale s potěšením, i když večer jsme byli i unavení - to ale nebylo nic proti provozu v Aténách. Totální blázinec se zácpami v centru, šílenci na skůtrech a malých motorkách, kteří kličkovali a "neohroženě" se vrhali do všemožných i nemožných škvír mezi auty, autobusy a nám pod kola a to vše v 32°C s pálícím sluncem nad hlavami, no zážitek.
...a ty mýtné brány, to bylo překvápko, časové zdržování a celková cena přes 80,-EUR za poplatky bylo docela přes hranu...
Celková statistika cesty je zhruba zpracovaná, kilometry víte, paliva jsme spotřebovali tolik, že by stačilo pro tank na cvičení na Libavé, průměrná rychlost 72km/hod, nejvyšší 155km/hod. Cena všeho? Tak nebyla to vyjížďka na Pastviny, s tím se muselo počítat, od teď doma jíme jen rohlíky a mlíko, kdyby někdo chtěl, pošlu číslo účtu pro případně příspěvky.
Závěrem bych chtěl poděkovat mé ženě Maruš, která bohužel nemohla být vždy všude tam, kde by chtěla být, tak zůstávala u motorek a my se díky tomu mohli v klidu a bez obav věnovat krásám historie Řecka.

Přidávám pár doplňkových fotek pro zajímavost. Přidám ještě pár fotek příště.

Ještě pár foto z mnoha...

Ještě...

..a konečná, díky za pozornost.

Tak to musela byt pekna jazda. Moc pekne. Ja uz bych to nedal. Na to uz musi byt jiny konik. R+ R

Rosťo, jsi nelepší a nejvýkonnější jezdec našeho klubu. Víš, že to tvrdím už několik let. Tak si myslím, že bys to určitě zvládl. A co se toho koníka týká, pokud to bude choperkůň, tak si mákneš. Ale na goldwingkoni - viz obr. 2, byste to s Růžou dali v pohodě. Jen se koukni na to čalouněné sedadlo. Ani byste prdel nemuseli mazat Indulonou - v tom by se vám neotlačila.

Děkuji,moc pěkný. Asi to bude ten druhý. Z toho bych možná nevypad. R

Velmi pěkné a zajímavé počteníčko, nádherné fotky. Smekáme před Vámi.Já bych po takové dovolené potřebovala dalších 14 dní na zotavenou