RAKOUSKO IV.

[Alois]

Předpokládaný termín odjezdu je 2.8.2015 a předběžné cílové město je Kaprun cca 700 km vzdálené od Ostravy. Denní okruhy do 200 km. Jede se na pohodu, poznání a relax. Program udělám na cca 4-5 dní, poté individuální vyjížďky dle zájmu. Ubytování si každý rezervuje sám.

Podrobnosti zde uvedu až v červenci, pokud má někdo zájem, můžeme program vytvořit společně.

[Marta]

Ahoj. Po téměř 2 měsících mám chuť se podívat na stránky a začít opět žít...a vrátit se k motorkám .Důležité je, že mám chuť opět být s vámi všemi. Čas vše přebolí. Na Rakousko se moc těším. Z této části to není nijak daleko do Švýcarska či Itálie. Moc vás všechny zdravím a těším se na brzké shledání. Marta

[Alois]

Na prodloužený víkend od 2. do 6. 7. jsme vyrazili do Rakouska, jako předvoj chystané akce v srpnu. Nepředpokládám, že s námi někdo pojede, ale chtěli jsme si tu lokalitu připomenout. Bohužel nenašel jsem nocleh za rozumnou cenu kolem Halštatu, tak jsme museli k Villachu k jezeru Afritz am See za 74 EUR/noc asi 660km od Ostravy. Nic levného, ale na vysoké úrovni i s garáží.

Každou hodinu v Rakousku jsem si uvědomoval, že ten, kdo vyslovil větu, že nač jezdit do Rakouska, když tam nic není a i ty služby nestojí za moc... je asi blb. Zkrátka Rakousko je nádherná země s množstvím památek, přírodních zajímavostí, kulturou atd. Proč tam tedy jezdit?
1. není to daleko, cestování do většiny území na 1 den
2. ceny přijatelné i pro nás, kromě PL, t.č. nejlevnější benzín v Evropě
3. nás Čechů si tam váží, protože jim tvoříme podstatnou část klientely
4. služby velmi dobré k cenám- Itálie je pro nás dražší a vzdálenější s nejdražším benzínem v okolí
5. nekrade se tam a je tam bezpečno
6. super cesty, minimum zákazů vjezdu, lze se dostat i do vysokých hor, ohleduplní řidiči, dodržují se předpisy
7. no a nebýt T.G. Masaryka, tak jsme tam doma

Vyjížděli jsme za vysokých teplot kolem 30st a přijížděli za ještě vyšších - ve Vídni 36 stupňů. Bylo to úmorné a namáhavé. Ale termín se blíží a připomínám, že 3.8. vyjíždíme opět.

Ostatní v DŘISTECH.

[Alois]

Definitivní termín odjezdu je 3.8.2015. Doporučuji penzion k rezervaci- 33EUR/noc/osoba vč. snídaně v městě Sankt Johann am Pongau. Tato lokalita má dobrou pozici na cestování po okolí např. Berchtesgaden, Grossglockner, Bad Ischl, Salzburg, Halstadt, Zell am See, Kaprun apod. Každý si rezervuje pobyt na dobu, jakou chce.
Penziony:
Máme rezervaci v JADGHOF: http://www.pension-jagdhof.at/kontakt-anreise.html
REITHOF: http://www.pension-reithof.at/

Oba jsou za stejnou cenu v super prostředí. Levnější se mi nepodařilo sehnat. Máme rezervaci od 3.8. do 9.8.. Pak se možná někam přesuneme na jih nebo na Faaker (Faakerfest je od 9.8 do 13.8). Možná k moři. Vše dle počasí a nálady. S rezervací nutno spěchat.

Ostravy asi takto: https://www.google.cz/maps/dir/Polanka+ ... 293136!3e0

[Alois]

Další pobyt v Rakousku máme za sebou. Asi nejčastější slova byly: nádhera, úžasné, super. Zkrátka tyto superlativy si ta země opravdu zaslouží. A kdo si myslí, že přeháním, ať se zeptá Farára. Přijel za námi na svém Adolfovi a myslím, že se mu ohromně líbilo. Bohužel díky rodinné události musel odjet dříve a na motorkářskou atrakci Grossglocknerhochalpenstrassi se nedostal.
(Omlouvám se za ostravsky napsané názvy, ale německy neumím a nevím, jak se to přesně píše. A je to vlastně fuk)
Nicméně návštěva Gossausee s výhledem na ledovec Dachsteinu a městečko Halstadt byly i pro nás s Martou opravdové a opětovné zážitky. Loni jsme byli v Halstadtu několikrát - i vlakem a lodí, ale to město má své kouzlo.

Další den jsme vyzvedli Farára v jeho místě bydlení Muhlbach a netušili jsme, jakou krásou cesta pokračuje. Udělali jsme si okruh kolem Zell am See, přes Kutzbuhl (Kicbíl), byli jsme kousek od Insbrucku a projeli jsme to pěkně a v pohodě. Večer jsme se museli rozloučit.
Do Rakouska jsme jeli opět v horku, bylo to náročné, ale zvládli jsme to. Po kolonách Němců ani památka, snad jen ze Salzburku bylo více aut než normálně. Ubytování bylo super, penzion po rekonstrukci, v odlehlém místě a kousek od Lichtensteinklamm - vodopády v průsmyku. Bohužel mě majitelka penzionu vystrašila množstvím Arabů a poprosila mě, že pokud by byli hluční, tak jim mám říct. Mi to problém nedělalo je poslední noc seřvat za to, že jejich harant v 11 v noci lítal a řval na celý penzion. Jinak se chovali slušně a my byli rádi, že zde jsou jako turisté a ne natrvalo. Po celém regionu jich bylo strašně moc, protože oblast Zell am See udělala reklamu v Emirátech na vodu, déšť a chlad. Oni přijeli až z Ománu a byli překvapeni horkem a slunkem. Prý po 5 min na slunku jsou spálení a horka nepříjemnější než u nich i přesto, že tam bývá 40-50 stupňů.

Každý den jsme dělali vyjížďky kolem 200-300km. Po těch jejich cestách to není problém, jen se vyrovnat s tou nádhernou přírodou. Takže jsme si vyjeli jen tak do oblasti Berchtesgadenu navečer k jezeru Konigsee. Další den Grosglokner. Bohužel jsem zvolil trasu mimo dálnici a GPS mě zavedla do míst, kde se dál už nedalo pokračovat. Marta objevila výjezd k benzince na dálnici, ale přes zákaz a závoru. Náhodou přijel údržbář, tak jsem mu řekl, aby závoru otevřel. Leč neměl klíče, tak ať to objedu. Jenže jen trocha místa a dolů sráz. Převézt 2 goldwingy nebylo jednoduché, ale podařilo se.

Nechtělo se nám dávat tunelové mýtné a tak jsme ho museli 5,5 EUR zaplatit. Za Kačberským tunelem jsme sjeli z dálnice a nic netušíc jsme musel jet pře Kačberk, což je dost vysoký kopec s prudkým stoupáním a klesáním, kde probíhala oprava cesty v dost velkém úseku. Kupodivu to kličkování, zastávky, nerovnosti, semafor atd. Marta zvládla dobře i rozjezd do prudkého kopce. Bylo vidět, že si i se 420 kily poradí.

Na Grossglockner jsme přijeli od Heiligenblutu už dokonale znaveni cestou a ruky nás bolely už při placení mýta 24,50 EUR! Ale všechno jsme projeli už v odpoledních hodinách, kdy většina sjížděla dolů. Nahoře bylo jen 16 stupňů a já ve vestě a tričku, šlo to. Mezitím, co Marta odpočívala, já si vyjel na kopec ještě jednou, abych dal Goldwingovi zabrat. Já už mám tento kopec sjetý 3x a myslím, že v tomto životě to stačí.

Další den Mooserboden, dnes to nazývají jinak. Jedná se o sestavu přehrad s využitím na výrobu energie kousek od Kaprunu a u Kitzstainhornu. Je to prohlídka na půl dne, jede se busem, pak lanovkou po kolejích a znova busem. Cena 22 EUR, ale stojí to za to.

Samozřejmě, že jsme se i koupali v jezerech nebo řekách. To jsme si v tom horku neodpustili. Ale vždy jsme jeli něco objevovat jako např. Krimmelské vodopády, ke kterým jsme ani nedošli a nechali si to na důchod. To budeme jezdit autem s nočníkem, Marta mě doveze na místo, podá mi hůlku a projdeme si města, kostely, muzea a to, co se nám na motorkách nechtělo. Kolem vodopádů vede cesta, krásná se zatáčkama do prudkého kopce. Otamtud bylo vidět na celý vodopád. Na mýtné bráně jsem se zeptal, kamže cesta vede a proč se za ni platí. 5,5 EUR jsme cvakli a jeli do neznáma. Stejnou nálepku jsme dostali jako na glockner, ale v červeném s nápisem GERLOS. Po projetí a shlédnutí přehrady, potoka, města Gerlos atd. jsme konstatovali, že cesta byla hezčí a náročnější než Hochalpengrossglocknerstrasse. V zatáčkách jsme měli co dělat, abychom je projeli. Byly prudké a úzké. Krajina nádherná, jako malovaná. Nazpátek jel před námi el.vláček s turisty. Který blb to dovolil jet do kopce a prudkých zatáček tak 5km/h! To se nedalo, tak jsme naštěstí našli únikovou cestu do statku, abychom předešli spálení spojky. Obdivoval jsem Martu, že to zvládla a nespadla. Šlo fakt o hubu.

Poslední den byl odpočinkový u jezera našeho hokejisty Jagersee. Krásné jezero, kde končila silnice a my vjeli do zákazu a postavili motky u hospody. Nikomu to nevadilo. Bylo mi divné, že se nikdo nekoupe. Tož sem se svlíknul a hup do vody. Kura, něco tak studeného by se ani v kožichu nedalo přežít. Pak ještě jedna paní tam vlítla a hned ven. Já aspoň dal pár temp. Nojo, kdo by se koupal v ledovcovém jezeře.
Pak přišla Marta, že je vzadu řeka s peřejemi a je to tam pěkné. Zvednul jsem břuch s tím, že těch pár kroků obětuji. Opravdu nádhera. Viděli jsme, ze kterého ledovce to teče. Uvelebili jsme se na kamenech a já hupnul do vody. Ještě vetší hrůza. Jednalo se o pár sekund tam celý vydržet. Pokořil jsem ji.

V sobotu jsme navštívili v St. Johan im Pongau FEST. Jídlo, pití, hudba, zkrátka příjemná zábava za 5 EUR. Nechyběl originál Prezel.

V penzionu s námi bydleli 2 kluci z Holandska. Jeden byl asi Ind, bo se Martě strašně líbil. Radil jsem jim, kam mají jet a zase oni nám říkali, kde byli. Fajn kluci. Byli tam na Hornetech 600, každý na svém a autem- Cliem. To jsem nechápal. Až Marta řekla, vozík na motorky mají v kufru. Pomyslel jsem si něco o .... Měla pravdu. Když odjížděli. vytáhli z kufru vozík, který jako Lego složili, vyvezli motorky a jeli domů. Nevěřil jsem vlastním očím. Super technická vymoženost.

Známku jsme měli na 10 dní, tak nám to akorát vyšlo. Zpáteční cesta v horku byla nepříjemná a chvilkami šlo i o život. V Rakousku nejezdí moc blbců, ale co jsme viděli, tak byli z Česka. Na kruháku v Zell am see nás ohrožoval z boku vjíždějící blb. Dělá, že nás nevidí, byla zácpa a my jeli krokem. Najížděl do nás a já měl otevřenou helmu, tak jsem ho pustil a zařval: Tak jeď do pi..! On popojel a my viděli plzeňskou značku.

Po D1 Marta mi nařídila ať dodržujeme rychlost. Vypadali jsme jak dva blbci. Na 80 jsme jeli 100 a auta nás i zprava předjížděly. Děs a hrůza. Myslím, že zvýšení pokut tuto hysterii na našich cestách nevyléčí. Toto jsme napsal p. ministrovi, že problém je někde jinde, než v pokutách. V prvé řadě nám chybí chování-ohleduplnost, tolerance a slušnost za volantem i v životě.

No a proto, abychom i na cestách relaxovali, jezdíme do Rakouska.

[Alois]

Další série fotek bez časové chronologie.

[Marta]

Já chci zpátky::::::::!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
To byla taková nádhera, že lepší dovolenku jsem ještě neměla.
Bez komentáře...vřele doporučuji. Příští rok se posouváme o 1OOkm dál a pak opět dál a opět dál a že je Země kulatá a místa je tu dost...tož pak skončíme opět v Polance.
Zdravica všem. M