Něco o oleji II.

[jardaviro]

Třecí povrchy kovů, ani ty pečlivě vysoustružené, nejsou nikdy naprosto hladké. Každý povrch má určitou morfologii, strukturu, kterou je možné znázornit jako zubatou čáru podobně jako na obr. 1. V normálním stavu jsou v motoru dva třecí povrchy odděleny vrstvičkou oleje. Viskóznější oleje (20W50) vytvářejí při stejné teplotě silnější vrstvičku mazacího filmu než méně viskózní oleje (10W40). Povrchy tak nepřicházejí navzájem do kontaktu, nebo jen do minimálního díky některým větším nerovnostem na povrchu. Pokud ale na třecí plochy působí nějaká přítlačná síla, může být vrstvička oleje vytlačena a dva povrchy se do kontaktu dostanou. Dochází k tzv. meznému tření, kdy oba povrchy nejsou mazány vrstvou oleje, ale pouze jeho mazivostními aditivy, která na povrchu kovu ulpěla. Tato situace je také znázorněna na obr. 1. Jestliže se takové dva povrchy navzájem pohybují, dochází k vzájemnému odírání jejich nerovností a oddělování mikroskopických částeček konstrukčního kovu. Tyto částečky pak přecházejí do oleje. Následně je potom možné chemicky stanovit množství určitého kovu v oleji a na základě jeho množství také odhadnout významnost tření v motoru. Tak lze předpovídat počátky závady - např. počátek zvýšeného opotřebení nebo dokonce zadírání. Touto diagnostikou lze předcházet velkým závadám a haváriím motorů mnohem dříve, než by se na závadu přišlo díky jejím dalším projevům (hluk nebo vibrace motoru, zvýšená teplota oleje apod.).


Bez ohledu na to, jaký olej používáte, je ideální viskozita ta, která zabezpečí ideální mazání, minimální opotřebení a spotřebu síly na překonání viskozity maziva. Je určena kombinací:
a) Teploty
b) Zatížení
c) Rychlosti
Pokud dojde ke změně některého z těchto parametrů, mazání již není ideální.
a) Vliv teploty na výběr viskozity

Výběr vhodné viskozity oleje závisí na jeho provozní teplotě. Čím je provozní teplota vyšší, tím vyšší musí být viskozita použitého oleje (jinak by došlo k neúměrnému ztenčení mazacího filmu a zhoršení mazání.obr.2). Proto musí být například jednorozsahový olej SAE 30 nahrazen olejem SAE 20 pokud dojde ke snížení provozní teploty a naopak SAE 40 na SAE 50 pokud dojde ke zvýšení provozní teploty.
b) Vliv zatížení na výběr viskozity

Vhodná viskozita oleje závistí na zatížení oleje. Čím je zatížení vyšší, tím je vyžadována vyšší viskozita oleje (vyšší viskózní třída ). Proto může být pro motor, pro který je předepsán normálně olej SAE 30 v režimu vysokého zatížení použit olej SAE 40 nebo SAE 50.
c) Vliv rychlosti na výběr viskozity

Se vzrůstající rychlostí vzájemného pohybu mazaných ploch se olej dostává obtížněji do mazacího prostoru a je z něj rychleji vytlačován. Čím je vzájemná rychlost pohybujících se ploch vyšší, tím musí být viskozita použitého oleje nižší. Proto například vysokootáčkové motory a převodovky vyžadují oleje s nižší viskozitou než nízkootáčkové.
Vlivy změny teploty, zatížení a rychlosti se mohou někdy kompenzovat. Zvýšení zatížení motoru může být kompenzováno zvýšením otáček motoru. Například při jízdě do kopce (vzrůst zatížení - nutná vyšší viskozita) je zařazen nižší rychlostní stupeň čímž dojde ke zvýšení otáček motoru (vzrůst rychlosti - nutná nižší viskozita). Nejvhodnější viskozita zůstává v tomto případě nezměněna a je jakýmsi kompromisem.



nad +5°C 20W-40 ( 10W-40)( dle manuálu)


větší spotřeba
menší výkon








- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
-25°C -20°C -15°C -10°C -5°C 0°C 5°C 10°C 15°C 20°C 25°C 30°C 35°C 50°C




Provozní rozsah oleje


Fukce oleje, zimního čísla (10W-X). Při startu. (čerpatelnost)


Fyzikální vlastnost viskozita (nezaměňovat s hustotou!) je jednou ze základních vlastností, kterou je třeba zvážit při výběru vhodného maziva. Viskozita je veličina udávající velikost vnitřního tření v kapalině. Nízko viskózní kapaliny jsou snadno tekuté (např. voda), vysoce viskózní kapaliny tečou obtížně (např. med). Viskozita maziva má zásadní vliv na kvalitu mazání. Pokud je viskozita příliš nízká (vysoká tekutost.obr.2), mazivo je vytlačováno z mazacího prostoru, dochází ke ztenčení olejového filmu,což způsobí nedostatečné mazání a může dojít k poškození mazaných ploch. Pokud je viskozita maziva příliš vysoká (nízká tekutost), mazivo se obtížně dostává do mazacího prostoru a na mazaná místa což způsobí nedostatečné mazání a může dojít k poškození mazaných ploch. Navíc viskózní mazivo způsobuje velké pasivní odpory třecích ploch a tím ekonomické ztráty.
Viskozita olejů se mění se změnou teploty a se stářím oleje (s vyšší teplotou viskozita klesá). Proto se předepsaná viskozita oleje nestanovuje jako konkrétní hodnota, ale jako rozmezí hodnot, ve kterých se může viskozita pohybovat.

Syntetický nebo minerální olej?
Minerální oleje jsou dostačující pro mazání většiny starších motorů i pro nové stroje s nižším měrným výkonem, ale po zavedení kategorie závodních motocyklů Superbike (1988) se stal nezbytným naprosto nový přístup k problematice mazání motocyklových motorů. Bylo sice dosaženo značných zlepšení ve vývoji konvenčních olejů na minerální bázi, ale navzdory velkému úsilí autorů receptur nedosahují úrovně ochrany potřebné pro nejnovější vysoce zatěžované motory. Tato omezení způsobuje základní chemické složení těchto produktů.
Moderní motory motocyklů potřebují moderní mazání, a to vyžaduje krok k technologii syntetických maziv. Někteří výrobci zde profitují ze svého vývoje syntetických olejů pro letectví, kde bylo nutné zavedení těchto high-tech kapalin daleko dříve, než v mazání motorů silničních vozidel. Proto se v jejich sortimentu setkáváme s motocyklovými oleji různých výkonových úrovní - od plně syntetických přes oleje na syntetické bázi, polosyntetické, k olejům synteticky posíleným.
Není syntetika jako syntetika
V recepturách motorových olejů pro čtyřdobé motocykly se vyskytují jako základové oleje jednak syntetické uhlovodíkové oleje PAO, tak syntetické estery, ale i hydrokrakované minerální oleje HC. Všechny tyto oleje, posílené vhodnými aditivy, vykazují celou řadu vynikajících vlastností. Mají vyníkající mazací vlastnosti a dlouhou životnost, proto výborně chrání všechny součástky proti opotřebení, a to navíc při nízkých i vysokých teplotách.


Vlastnost Esterový PAO HC Ropný
Životnost oleje velmi dobrá velmi dobrá velmi dobrá průměrná
Tepelná stabilita vynikající velmi dobrá velmi dobrá dobrá
Nízkoteplotní vlastnosti vynikající vynikající velmi dobré dobré
Vysokoteplotní vlastnosti (bez zlepšovacích přísad) dobré dobré dobré průměrné
Vysokoteplotní vlastnosti (se zlepšovacími přísadami) vynikající velmi dobré velmi dobré dobré
Mazání / redukce tření vynikající dobré velmi dobré dobré
Problémy mazání
Během studených startů motoru dochází k nejméně 50% jeho celkového opotřebení, protože všechny součásti nejsou v této době správně mazány. Při každém odstavení motoru olej stéká do olejové vany a po několika hodinách jsou některé součásti již bez potřebné ochrany. V několika prvních vteřinách po opětovném uvedení do chodu, než je dosažen plný průtok oleje všemi mazanými místy, trpí některé součásti motoru, jako např. pístní kroužky, ložiska, vačky a zdvihátka přímým kontaktem kovových ploch, na kterých dochází k nevratnému poškození povrchu. Také přísady proti opotřebení, používané v běžných motorových olejích nedosahují své plné účinnosti, dokud teplota olejového filmu, a tedy celého motoru, není 50 - 60 °C. Pokud je vozidlo provozováno na krátké vzdálenosti s delšími přestávkami, olej se nezahřeje na provozní teplotu a výsledkem je nadměrné opotřebení např. rozvodového mechanismu.
Výhodou motorových olejů posílených syntetickými estery nebo na bázi syntetických esterů je skutečnost, že vytvářejí dlouhodobě trvanlivý ochranný film na všech součástech motoru, které jsou takto chráněny od okamžiku startu.
Ochranný olejový plášť
Syntetické estery se vlivem opačné elektrické polarity svých molekul doslova přilepí ke kovovým povrchům součástí motoru a zajistí tím odolný, dokonale chránící film, který na nich zůstává i poté, kdy je motor mimo provoz a olej není dopravován na mazaná místa. Velmi významně snižují opotřebení motoru při startu a poskytují vynikající ochranu motoru v celém rozsahu provozních teplot.
Hodnocení motocyklových olejů
Pro řadu čtenářů bude asi překvapením, že nejvyšší výkonový standard podle API pro motocyklové motory byl donedávna SG. Oleje s klasifikací vyšší než SG jsou totiž orientovány na parametry úspory paliva a lehkoběžnosti v automobilových motorech a pro použití v motocyklových agregátech nejsou většinou vhodné. Posuzování výkonnosti motocyklového oleje laickým uživatelem podle klasifikace API není reálné, protože v podstatě všechny produkty zmíněnou třídu SG (někdy i vyšší) splňují. To ovšem rozhodně neznamená, že každý olej splňující API SG či vyšší je vhodný pro mazání motocyklů!
Evropská klasifikace motorových olejů ACEA je pro hodnocení olejů pro motocykly naprosto nepoužitelná, v jejích hodnotících kritériích je kladen ještě větší důraz na úspory paliva.
Absence vhodné normy pro posuzování výkonnosti motocyklových olejů byla pociťována již delší dobu. V roce 1999 vešla zásluhou tzv. Velké čtyřky (Honda, Kawasaki, Suzuki, Yamaha) v platnost nová specifikace JASO pro hodnocení olejů pro čtyřdobé motory motocyklů. Důležitou součástí testovacích procedur podle této normy je právě test tření na mokré spojce. Zatím jsou platné dvě třídy dle JASO - MA a MB.
Jaký olej tedy koupit?
Za předpokladu, že viskozitní třída nabízeného oleje odpovídá předpisu výrobce Vašeho motoru, zaměřte se na zjištění skutečnosti, zda držíte v ruce opravdu motocyklový olej. Označení třídy API SH, SJ, nebo dokonce SL Vám prozradí, olej sice splňuje požadavky na úsporu paliva v moderních automobilových motorech, ale nemusí být nutně vhodný pro mazání motoru motocyklu. Takový olej samozřejmě může vyhovět v případě, že Váš motocykl je třeba klasický BMW, Moto Guzzi, Harley Davidson (ne V-Rod), tedy stroj, který nemá výše uvedené konstrukční prvky a je z hlediska mazání podobný automobilovému agregátu. Majitelé motocyklů se společnou olejovou náplní pro motor i převodovku a s vysokým měrným výkonem motoru by se ale rozhodně měli pídit po označení JASO MA, popř. MB na obalu oleje. Dále je dobré důvěřovat značce výrobce, který se na vývoj a výrobu motocyklových maziv (nejlépe i závodních) specializuje

Info. pro auta, ale něco může sloužit jako pomůcka i pro moto
Opakování - matka moudrosti

O viskozitních specifikacích motorových olejů a významu značení toho bylo již napsáno hodně. Z internetových citací však vyplývá, že obecné povědomí o tom, co znamenají viskozitní údaje SAE, je stále velmi špatné a jsou z nich vyvozovány nesprávné závěry. Proto snad nebude na závadu, když si všechno v krátkosti připomeneme.
Nejprve je nutné zdůraznit, že viskozitní údaje nemají nic společného s kvalitou či životností oleje, ani s kvalitou mazání, ani s tím, zda je olej syntetický, minerální či nějaký jiný. Viskozitní údaje podávají informaci o tom, jak lehce či obtížně lze olej dopravovat na potřebná místa, jak moc je olej tekutý, řídký či hustý. Odborně se tomu říká čerpatelnost a viskozita oleje. Čerpatelnost oleje se měří při záporných teplotách až -35°C, viskozita se měří při 100 °C, tedy přibližně při provozní teplotě oleje.
Zimní číslo
Viskozitní specifikace má většinou tvar např. SAE 15W-40, SAE 5W-40, SAE 0W-30 apod. První číslo udává vlastnosti oleje při nízkých teplotách, tj. čerpatelnost oleje. Čím je toto číslo nižší, např. 5W či 0W, tím bude olej tekutější v zimních mrazech a tím lépe ráno nastartujeme studený motor a rychleji se také olej dostane na všechna potřebná místa. U studeného motoru to v zimě může u oleje SAE 15W-40 trvat třeba i 20 sekund, zatímco u oleje SAE 0W-30 při stejných podmínkách pouze 1 sekundu. Dnes se stále více prosazují motorové oleje s co možná nejnižším zimním číslem. Důvodem je lepší ochrana motoru při studených startech, kdy na kritických místech motoru není ještě dostatečné množství oleje.Čím dříve se motor celý promaže, tím méně trpí a tím se zvyšuje jeho životnost.

Letní číslo
Druhé číslo informuje o viskozitě oleje při přibližně provozní teplotě oleje. Čím je toto číslo vyšší, tím je olej při provozu automobilu hustší a tím větší klade odpor proti vzájemnému pohybu třecích ploch. V dobách jednosezónních olejů se udávalo pouze toto číslo. Jestliže tedy máme oleje SAE 15W-40, 10W-40 a 5W-40, při provozní teplotě budou mít všechny tyto oleje stejnou viskozitu a nebude mezi nimi v tomto směru žádný rozdíl. Rozdíl bude pouze v tekutosti a čerpatelnosti při nízkých teplotách.

Viskozitní index
Většinou platí, že čím je rozdíl zimního a letního čísla větší, tím má olej vyšší viskozitní index. Ten udává jak se mění viskozita oleje s teplotou. Větší rozdíl a vyšší viskozitní index znamená, že změna viskozity s teplotou bude menší. V praxi se u některých spotřebitelů vžil dojem, že čím je tento rozdíl větší, tím je olej lepší, protože lépe maže. Naopak, výroba takového oleje znamená, že se musí použít větší množství polymerních modifikátorů viskozity, které při provozu oleje degradují (střihová nestabilita) a zhoršují se viskozitní vlastnosti oleje. Oleje, např. SAE 10W-50 či 10W-60, jsou určeny pro motory soutěžních vozů, které jsou tepelně velmi namáhané, zejména díky vysokým otáčkám motoru. V motorech, i s turbodmychadlem, s běžnými nebo i mírně zvýšenými otáčkami je použití těchto olejů zcela zbytečné.

Spotřeba paliva
Čím nižší je viskozita oleje, tj. čím je olej řidší, tím kladou pohybující se součásti motoru menší odpor a tím je nižší spotřeba paliva. Nižší zimní viskozitní číslo zabezpečí úsporu paliva se studeným motorem a nižší letní číslo pak úsporu paliva při provozní teplotě motoru. Z těchto důvodů lze jen doporučit používání nízkoviskózních olejů, tzv. lehkoběžných, např. SAE 5W-30 s doporučenou výkonovou specifikací. I když jsou tyto oleje dražší, extrémem jsou třeba longlife oleje SAE 0W-30, úspora paliva většinou vše vynahradí. Nevýhodou lehkoběžných olejů je mírně zvýšená hlučnost motoru a možnost vyšší spotřeby oleje. U automobilů s krátkým ročním proběhem (do 10 tis. km) či pro převažující mimoměstský a dálniční provoz je pak ekonomicky účelné volit oleje např SAE 10W-40 nebo 15W-40. Tyto oleje je dobré také zvolit v případě zvýšené spotřeby motorového oleje, kdy pomohou dotěsnit píst ve válci a mohou tak přispět ke snížení spotřeby oleje
. Vzájemná mísitelnost olejů
Vzájemná náhrada, mísitelnost a zaměnitelnost motorových olejů je velmi často diskutované téma. V obecném povědomí jsou však, bohužel, některé přežitky, které jsou již dávno překonané.
Všechny motorové oleje jsou navzájem mísitelné. Pokud smísíte jakékoliv dva nebo více motorových olejů, nikdy se nic nesrazí, nescukne apod. Problémy byly někdy v druhé polovině 70. let minulého století, v době, kdy se začínalo se syntetickými oleji. Tehdy ne každý syntetický olej byl mísitelný s klasickým minerálním olejem. Dnes již tento problém v žádném případě nehrozí, nikdo si dnes nedovolí vyrobit motorový olej, který by s ostatními nebyl mísitelný.
Problém pří mísení různých olejů může být ale jiný. Může se změnit viskozitní charakteristika oleje. Smísení dvou různých motorových olejů např. SAE 5W-40 může za určitých okolností vést i k vytvoření oleje např. SAE 10W-40. Obdobně, smísením olejů SAE 5W-40 a SAE 15W-40 nemusí vzniknout "polosyntetika" SAE 10W-40, ale něco úplně jiného. Příčinou je interakce různých modifikátorů viskozity se základovými oleji. Samozřejmě, nouzově je možné všechno a motoru to příliš neuškodí. Pokud ale je možnost výběru, vždy je lepší doplňovat stejný olej který je v motoru, příp. olej stejné viskozitní charakteristiky. Mísit dva oleje již při výměně motorového oleje určitě není častý případ a nelze tento způsob výměny oleje ani doporučit, ale principiálně to možné je.
Vždy je však nutné dodržovat požadavek motoru na minimální HTHS viskozitu. Při mísení olejů může dojít k záměně zejména ve viskozitních třídách SAE 0W-30 a 5W-30, které se vyrábí s normální HTHS viskozitou, tj. větší než 3,5 mPa.s, a se sníženou HTHS viskozitou, tj. v rozmezí 2,9-3,5 mPa.s. Tento problém se týká např. longlife olejů pro motory VW. Většina těchto longlife olejů má sníženou HTHS viskozitu, ale pro benzinové motory s turbodmychadlem je nutné používat oleje s normální HTHS viskozitou, tj. se specifikací VW 503.01. Důvodem je vyšší teplota některých mazaných míst benzinového turbomotoru a nutnost udržení pevné olejové vrstvy mezi třecími povrchy.

Karbonové úsady
Často diskutovaným problémem je vzájemná náhrada "minerálního" oleje a "plné syntetiky". V povědomí motoristů přežívají stále problémy starých škodovek, které v době jejich výroby byly plněny motorovými oleji s malým množstvím detergentů. Při provozování těchto olejů se v motoru vytvářely nánosy karbonových usazenin, které se po použití kvalitnějších olejů, ty se již tehdy objevovaly na trhu, začínaly uvolňovat, ucpávaly olejové filtry a způsobovaly problémy při čerpání a dopravě oleje na mazaná místa v motoru.
U dnešních moderních olejů se s takovým problémem již nesetkáme. I ty opovrhované "minerální" oleje SAE 15W-40 mají dostatek detergentních a dispersantních aditiv a motory jsou po jejich používání stejně čisté, jako při používání "plné syntetiky", tedy pokud oleje mají stejnou nebo podobnou výkonovou specifikaci. Určitě už neplatí strašák, který je v internetových diskusích velmi frekventovaný, totiž že vyjetý "minerální" olej není možné nahradit "polosyntetikou" a už vůbec ne "plnou syntetikou", protože se rozpustí karbon a zadře se motor. Znovu je třeba zopakovat, všechny dnešní moderní oleje jsou natolik kvalitní, že je možná náhrada čehokoliv čímkoliv a kdykoliv. Tedy krátce, možné je všechno. Samozřejmě, že i zde platí některé výjimky, i dnes ještě potkáme na silnicích a v autoservisech dvacet i více let staré škodovky a žigulíky. Tam je potom na místě určitá opatrnost.

První náplň a záběh motoru
Problematika prvních náplní byla předmětem samostatného dílu Mazivářských mýtů. V souvislosti s tvorbou karbonu jsem však v internetových diskusích narazil i na velmi podporovaný názor uvedený na začátku článku týkající se "kladných úsad". Nevím, jak se liší kladné a záporné úsady, vím ale, že motor má být čistý a jakákoliv nečistota je na závadu. Příčina používání "minerálních" olejů SAE 15W-40 jako prvních náplní do některých automobilů je v ceně olejů, tyto oleje jsou levné. Určitě není cílem tvorba jakýchkoliv "kladných úsad". Moderní oleje ani nedávají šanci, aby se jakékoliv úsady při správném používání oleje vytvořily.
Viskozitní třídy
Motorové oleje se podle viskozity zařazují do viskozitních tříd podle klasifikace SAE. Část systému klasifikace je uvedena v tabulce. U viskozitní specifikace (např. SAE 10W/40) se rozlišuje tzv. zimní (10W) a letní (40) viskozitní číslo. Zimní viskozitní
číslo se určuje pouze podle hodnot nízkoteplotních vlastností CCS viskozity (startovatelnost za nízkých teplot) a mezní čerpatelnosti (viz tabulka) a nemá žádnou souvislost s viskozitou při normální či při provozní teplotě oleje. Některé oleje SAE 0W/30 mohou proto být při normální teplotě viskóznější (hustější) než některé oleje SAE 5W/30, rozhodující je pro ně tzv. HTHS viskozita, o které bude řeč příště. Letní číslo viskozity je určeno viskozitou při 100 °C, tedy přibližně provozní teplotou motorového oleje. Z toho vyplývá, že oleje, např. SAE 15W/40, SAE 10W/40 a SAE 5W/40, mají při provozní teplotě motoru všechny přibližně stejnou viskozitu. Při nízkých teplotách hluboko pod bodem mrazu se však jejich viskozitní vlastnosti velmi liší. Např. oleje SAE 5W/40 umožňují mnohem snadnější starty při zimních mrazech, olej je při velmi nízkých teplotách dostatečně tekutý. Dostane se také mnohem dříve na všechna mazaná místa a při častých studených startech se tak chrání motor proti nadměrnému opotřebení.
Pevnost mazacího filmu
Moment, kdy může dojít k porušení celistvosti filmu je dán pevností mazacího filmu. Z běžně udávaných parametrů motorového oleje se lze nejlépe orientovat z údajů HTHS (High Temperature High Shear) viskozity. Bohužel, tento údaj, vyplývající i z výkonových specifikací, je často zanedbáván. Čím je HTHS viskozita vyšší, tím je většinou vyšší i pevnost mazacího filmu.
Některé lehkoběžné oleje (většinou SAE 5W-30 a 0W-30) mají sníženou hodnotu HTHS viskozity, která je však stále naprosto dostatečná pro kvalitní mazání většiny moderních motorů. Na pevnost mazacího filmu působí i teplota v motoru. Zvýšení teploty způsobí snížení viskozity oleje a tím se zmenší i tloušťka mazacího filmu. Proto se v tepelně namáhaných soutěžních motorech používají oleje např. SAE 10W-50 nebo 10W-60, aby se i při vyšších teplotách zabezpečila dostatečně silná vrstvička oleje mezi třecími plochami. Pro běžné motory, pokud zrovna nejsou upraveny na soutěžní varianty, je však použití těchto olejů úplně zbytečné a může být pro motoristu i nevýhodné z důvodů vyšší spotřeby paliva.
Vztah mezi HTHS viskozitou a použitelností oleje je možné doložit i na příkladu nových benzinových turbomotorů koncernu VW, které musí být mazány longlife olejem VW 503.01. Tento olej má vyšší HTHS viskozitu (nad 3,5 mPa.s) než obvyklejší longlife oleje VW 503.00/506.00/506.01 (2,9-3,5 mPa.s) pro ostatní motory, i když oba dva oleje mohou být ve stejné viskozitní třídě SAE 0W-30.
V motorech musí olej dobře mazat i za mnohem vyšších teplot, než je uvedeno v několika citacích na začátku článku. Na prvním pístním kroužku jsou teploty vyšší než 250°C a musí být velmi dobře mazané.

[Alois]

Super článek, je zde hodně informací, které snad ani v servisech nevědí.

Mám dotaz na rozdíl mezi syntetickými a minerálními oleji. Píšeš:

"Výhodou motorových olejů posílených syntetickými estery nebo na bázi syntetických esterů je skutečnost, že vytvářejí dlouhodobě trvanlivý ochranný film na všech součástech motoru, které jsou takto chráněny od okamžiku startu...."

Takže syntetický olej je olej minerální a do něj jsou přidány jen syntetické přísady?

A druhý dotaz se často diskutuje. Když už vím, jaké parametry má mít olej, tak jakou značku mám vybrat a za jakou cenu? U motooleje je to jasné. Jsou ale různé typy auto olejů od 600Kč/l až po 150Kč/l. Měly by všechny splňovat uvedené normy. Tož jakou?

[jardaviro]

Jestliže někdo o motorových olejích neví téměř vůbec nic, potom určitě ví alespoň to základní - že existují motorové oleje minerální, polosyntetické a syntetické. Ti, kteří jsou pevnější v kramflecích, to ještě trochu vylepší a používají termíny jako "plná syntetika" nebo "obyčejný minerál". Důležité je,že si všichni rozumějí a domluví se k všeobecné spokojenosti. Ono se ale ani nejde nedomluvit. A si dáte do motoru jakýkoliv olej, motor bude buďto jenom spokojený nebo hodně spokojený. Je to jako v případě Járy Cimrmana - v motorových olejích se totiž těžko šlápne vedle.

Motorové oleje jsou dnes pouze dobré nebo ještě lepší, samozřejmě pokud vyloučíme levné oleje pro staré a ještě starší motory. A je úplně jedno, jestli jsou takové nebo makové. Já si dovoluji při plném vědomí tvrdit, že v maloobchodním prodeji neexistuje ani jeden plně syntetický motorový olej. Každý olej má menší či větší podíl minerální složky, i když je na etiketě napsáno "syntetický" nebo "plně syntetický". Některý výrobce na etiketě alespoň uvede např. "vyrobeno syntetickou technologií","vyrobeno HC technologií", "vyrobeno HT syntézou" či nějak podobně, jiný stále trvá na plně syntetickém oleji. Vím spolehlivě minimálně o jednom případu oleje SAE 5W-40 známého výrobce, ve kterém není ani stopa syntetického oleje, přesto se na etiketě skví text "plně syntetický".

Ještě větší zmatek v pojmech syntetický a minerální vznikl zejména v posledních pěti letech, kdy po nešťastném rozhodnutí amerického úřadu pro reklamu začaly být jako syntetické označovány i kvalitní minerální oleje. Technologie výroby minerálních olejů už opravdu došly tak daleko, že vlastnosti kvalitních minerálních a syntetických olejů se téměř vyrovnaly. Jedná se tak o neustálý boj obchodníků, kteří by "syntetický olej " říkali nejraději téměř každému oleji, protože zákazníci na to dobře slyší, a chemiků, kteří vyvíjejí technologie a vyrábějí oleje.

Fenomén syntetických, polosyntetických a minerálních motorových olejů se projevuje i v tom, že těmito termíny jsou často určovány jak viskozitní vlastnosti, tak i kvalita olejů. Přitom to spolu ale vůbec nesouvisí. Z minerálních olejů lze namíchat olej s jakoukoliv viskozitou, ale ta přece nic neříká o kvalitě oleje.Výkonové vlastnosti, tzn.kvalita olejů, jsou dány především použitou aditivací. Ta je rozhodující pro konečnou kvalitu motorového oleje. Samozřejmě, že také záleží na kvalitě základových olejů, ať už syntetických nebo minerálních, kterých máme několik typů s různou kvalitou. Ale to už bychom zabíhali příliš do podrobností.

Kvalita oleje je zřejmá především ze specifikací uvedených na etiketě obalu. Vezměme si jako příklad oleje SAE 15W-40, 10W/40, 5W-40 a 0W-40. Všechny mohou mít výkonovou specifikaci ACEA A3/B3, příp.i B4. Z toho je zřejmé, že výkon, kvalita a životnost, např. olejů SAE 15W-40 a 5W-40 či 0W-40, může být naprosto stejná. Rozhodně tedy neplatí, že čím je údaj xW nižší, tím je vyšší kvalita a životnost oleje a olej vydrží v motoru déle. To je naprostý nesmysl. Oleje SAE 0W-40 či 5W/40 mají lepší viskozitní vlastnosti, rychleji se v motoru dopravují na všechna mazaná místa, ale kvalitou a životností jsou stejné jako oleje SAE 10W-40 či 15W-40, tj.úspěšně prošly stejnými motorovými testy, kde všechny dosáhly vyhovujících výsledků.

Rozdělování olejů na minerální, polosyntetické a syntetické je přežitek ze 70. a 80. let minulého století. Tehdy to mělo i svůj praktický význam. V dnešní době to již nic neříká a tyto termíny by se neměly už vůbec používat. Ostatně i respektované instituce API, SAE a ACEA je také na začátku 90. let minulého století vyřadily ze svého slovníku. Povede se to i nám?

[Alois]

Jardo, asi nepovede. Nedávno se mě ptal jeden náš společný známý: Chceš tam syntetiku nebo minerál? (Do auta.) Tož, moc jsem mu neporadil. Ale dle Tvého skvělého článku musím konstatovat, že je to s těmi oleji asi tak jako s našimi pivy: Všechna piva jsou dobrá, nedá se říct, že je nějaké vyloženě špatné...... To je citát z testu našich lahvových piv před cca 10 lety.