Ferrari F355 GTS

[Alois]

Když teď mám motorku na šroubky rozebranou, tak mi to nedalo a poohlídnul jsem se po jiném vozítku.

Štěstí mi nahrálo, že jsem od kolegyně dostal dárek v podobě domluvené schůzky s panem Benem Orszou, narozen v Itálii a žije v Anglii a podnikající v naši zemi. V Oldřichovicích Ben provozuje pěknou restauraci a já měl už kdysi možnost obdivoval jedno ze čtyř jeho Ferrari.

Když jsme se v neděli setkali, hovořili jsme o autech a tak obecně. Ukázal nám Ferrari a hned nás zval jako bonus na prohlídku čistě závodního vozu Marcos, který byl vyroben Benovi na míru pro závody Le Mans. V restauraci byly vystaveny různé trofeje ze závodů - poháry atd. Na fotce je vidět, jak je vůz nízký a jak jsem uvedl - čistý sporťák. Musel je zde dopravit na návěsu, poněvadž světlá výška nedovoluje jízdu po silnicích a vůbec ne na našich. Jeho 1000kg a výkon přes 400 koní by určitě na okruhu musel dělat divy.

Ale mě lákalo Ferrari. Po prohlídce motoru (3,5 litr, 8-mi válec, přes 400k a spotřebou 20-25l/100km) mi Ben nabídl, že mě sveze. Ujeli jsme jen pár km, ale hned bylo poznat, že se nejedná o pohodlný vůz typu Mondeo. Tvrdý podvozek, kulisa na přesné řazení, a nejvíc mě překvapil posez. Kdybych neměl trenky, řekl bych, že sedím holým zadkem na silnici. Tak tak jsem se do auta vešel. Museli jsme jet s ohledem na provoz, ale jak vlítnul na kruhový objezd a celý ho objel, nebylo o super jízdních vlastnostech pochyb. Opravdu to auto sedí a při akceleraci se člověk zaboří do sedadel.
Pak jela Marta, moc se jí to líbilo. Jeli po serpentinách, tak si to užívala.

Po příjezdu jsem poprosil, zdali bych Ferrari nemohl řídit. Ben souhlasil, ale byl zjevně nervózní. Nedivil jsem se mu, neznal mě a nevěděl, zdali nemám chuť s tím jet jak s F1. Ujistil jsem jej, že pojedu pomalu. Nožní ovládací prvky byly dost těsně u sebe a šly hrozně těžko. Kulisa řadící páky byla proto, aby se do kvaltů lépe trefilo. Po chvilce jsem se podivil, že svítí oranžová kontrolka-měl jsem otevřenou kapotu od motoru. Ano moje chyba. Když mi Ben řekl, ať uvolním ruční brzdu, viděl jsem jen malou páčku na levé straně sedadla. V domnění, že to je elektrická brzda, jako mám na Insignii, jsem za ni zatáhl. Ale byla to kapota-brzda byla těsně u sedadla. Tož průser, ale nic vážného. Jel jsem fakt opatrně. Je to jiné auto, než jsem zvyklý a taky několikrát dražší. Hned jsem doma koukal na cenu. Uvažoval jsem, že bych bouchnul Dragstara a koupil Ferrari a za zbylé peníze nějakého skůtra. Vždyť ten Ferda stojí i něco kolem 5 miliónů, tuž co. Marta říkala, že pokud mi to udělá radost, ať si ho kúpim. Hodná holka.

Po jízdě jsme sedli a ještě probrali další detaily s překladatelkou. Ben neumí česky, ale rozumí. Musím říct, že to byl pro mě velký zážitek a myslím, že sen mnohých chlapů. Ale je to jen auto a motorka je motorka. Ben nám pozval na 7.6.-bude akce pro veřejnost a výtěžek poputuje na vzpěrače z Oldřichovic. Ben a jeho spolupracovnice budou vozit veřejnost oběmi Ferrari. Pokud bude pěkné počasí, uvažujeme s Martou, že tam zajedeme.

Asi po 3 hodinách jsme se rozloučili a frčeli směrem k Valmezu k M na chalupu pro mé enduro. A kdo se sápal za řídítka? Viz fotka.

[Alois]

Zde je pozvánka na projížďku ve vozech Ferrari. Je to ojedinělá akce a to svezení opravdu stojí za to!