HONDAFEST

[Alois]

Vkládám to zde post factum, ale jako informace to snad poslouží i do budoucna.

[Alois]

Takže jsme se s Martou zúčastnili až od čtvrtka. Poplatek byl kolem 3500,-Kč s polopenzí a programem ve slušném hotelu Frymburk Welness. Nutno říct, že mě pozvala Honda, takže jsem to měl grátis.
Avízovaných 200 motorek tam fakt bylo a my přijeli ve čt za tmy do bujaré zábavy a večer předtím se konala svatba přítomného motorkáře. Nicméně nový poznatek z této oblasti je, že tam mají velmi dobré silnice a skoro nové. Připadali jsme si jako v Alpách-díky opravám a špatnému značení objížděk jsme jeli kotěhulkama a super cestami. Možná, že značení ve Větřní dodrbali cigáni, bo jich tam bylo jak much na h...ě. Taky jsme zaslechli, že ráno ženská s autem nedala přednost a kluk leží na áru s polámanými obratly. Brrr. Otřáslo to s námi.

Než jsme to všechno omrkli, tak se kolem půlnoci šlo spát i přesto, že se moc nevypilo, protože pivo 11 Bernard tam měli za 45,-Kč. Blbci. Stačili jsme se seznámit s pár fajn lidmi a naplánovat zítřejší vyjížďku. Itineráře posílali mejlem předem, ale každý si mohl jet kam chtěl. Pro nás na GW těch 440km/den by bylo moc a jet a nevědět kudy jen proto, abych honil km nepotřebuji. To snad hoši na silničkách či sportech ocenili. My se vydali klíďánko kolem Lipna po hradech apod. K večeru jsme se vrátili s pouhými cca 100 km.

Ještě jsme ani nezaparkovali a už se nám podlomily kolena- ve 180 stupňové zatáčce řidič náhle vybočil do lesa a při kličkování mezi stromy se zabila jeho 54letá žena. Viz: http://budejovice.idnes.cz/tragicka-neh ... zpravy_khr

Celý večer v duchu tragédie, program zrušen, ponurá nálada-zkrátka vše nanic. Pořád se o tom mluvilo a všechny nás to opravdu vzalo. Dokonce Marta večer před tím se s ní bavila.

Na druhý den jsme vyjeli na Šumavu, směr Kvilda. Po cestě koukli na Švancerberský kanál a schovali se do budky před dost velkým deštěm. Pak se počasí umoudřilo a v nejvýš položené obci ČR Kvildě bylo jen asi 9 stupňů a lehce pršelo. Nádherné cesty, nádherná příroda. Užili jsme si to.
Večer jsem poprosil o konzultaci p. Železníka z Hondy ČR - velmi slušný pán. Poslal mi tabulku s dekódováním VIN na motorkách Honda viz INFO. Program festu se omezil na vylosování tomboly-já vyhrál hodinky Honda, rozloučili jsme se a šli balit.

Ze zrušeného programu vybírám - diskotéka, ohňostroj, kaskadérské kousky M. Lisého, demonstrace Interphonu a bylo nachystáno několik motorek vč. GW ke zkušebním jízdám. Každý se mohl přihlásit a jet na vybrané motorce. Mohlo to být zajímavé, ale úcta k mrtvé to nedovolila realizovat.

Ještě k hotelu. Ubytko dobré, ale jídlo nic moc. Večer polívka, ráno tatáž kalná a ostatní jídlo taky. Saláty cirkulovaly pořád dokola a bylo nám v neděli už špatně.

Zpáteční cesta domů 458km uběhla v pohodě, D1 vcelku volná, ale místy šíleně dodrbaná, od OL už se to dalo sypat i 150. Za Ol nás předjel kluk s ledvinkou na chopperu, možná to bylo nějaké VTX, otevřené laufy. Předjel nás a sypal to cca 140. My udržovali konstantní rychlost tak jsme ho párkrát předjeli a pak on nás. Jel do OVY pořád více než 140km/h. Obdivoval jsem jeho odvahu. Nebo hloupost.

Celkový dojem z Hondafestu byl dobrý, nicméně neštěstí atmosféru pokazilo. Pamětníci říkali, že se to kdysi na této akci stalo také. Poznali jsme pár fajn lidí a zkušenost, kterou nám nikdo nevezme.

[Alois]

A několik ilustračních fotek:

[Marta]

Ahoj děcka. Čtu tady od Aloise tu slohovou práci...a výjmečně nekecá. Bylo tam parádně. Krásná příroda, cesty, po kterých se jelo i s těmi našimi autobusy elegantně. Nejde mi moc otáčení na fleku. Výhoda je u golďase zpátečka. Tu jsem ocenila hodně. Jinak jsem s novou motkou velmi spokojena. Je pro dlouhé trasy jedinečná. Bezva se s ní zatáčí, ovládá se lehce a má velké kufry, ovšem pro mě není problém je zaplnit ani v nejmenším. Motorek tam bylo plno-pastva pro oči. S Aloisem jsme se dobře bavili, nasmáli se s kamarády a považuji setkání za velmi pohodové. K úmrtí se nevyjadřuji...k tomu není co dodat. Ztráta lidského života je nenahraditelná a cítím s rodinou mrtvé. Právě proto nevozím spolujezdce. Je to obrovská zodpovědnost . Taky nejraději jezdím jen s těmi, které znám. Nerada jsem v koloně motorkářů, které neznám a nevím co můžou vymastit. Už se ani nedivím, že po návratu Alois padl na lavku na dvoře a chrněl na slunku. Vím, že má o mě strach a jistě jsou to pro něj nervy...a i nějaký ten bílý vlas má ze mě.
Zdravím všechny a těším se na Myšinec. Marta