MOTOŠKOLA Motoklubu Austerlitz
Slavkov u Brna, 14.května 2023
Horní hřiště stadionu, zahájení 15:00
Motto: HOMO MOTORKÁŘ
V současnosti se uživatelé motocyklů dělí do několika skupin.
První skupinou jsme prošli skoro všichni – moped nebo malý motocykl je první stroj, který může mladý člověk řídit legálně. Ve většině zemí je to od věku 15 let, stejně je tomu u nás. V některých zemích je to dokonce o rok dřív. Z mnohaleté zkušenosti učitele autoškoly a zkušebního komisaře motorkářů mohu říct jediné, čím dřív, tím lépe! Mnohem kvalitnější řidič je ten, který projde postupně všemi druhy výcviku, tak jak to umožňuje zákon předepsaným věkem řidiče a hlavně praxí, na strojích s postupně se zvyšujícím výkonem a hmotností. Kdo přechází v mužném věku z Pionýra, na kterém jezdil za mlada, na silný stroj, je na tom hůř jak při výcviku, tak v silničním provozu. Hodně řidičů získalo oprávnění skupiny AM, když si dělali řidičský průkaz skupiny B, aniž by kdy na motocyklu seděli.
Jinou skupinou jsou řidiči, kteří mají k motocyklu ryze účelový vztah. Používají motocykl stejně jako většina lidí automobil. Jejich mnohdy letité stroje nejsou vyšperkované, tito řidiči jezdí v běžném civilním oděvu, zcela nevhodném z hlediska bezpečnosti. Na některých jejich strojích a výstroji, třeba přilbách, by si smlsnul nejeden milovník historických vozidel a příslušenství. Nezdraví se, jejich zájem o techniku je minimální.
Módní jezdci tvoří další skupinu. Většinou jde o finančně zajištěné lidi, podnikatele nebo manažery firem, kterým vlastnictví motocyklu dotváří image. Mít silný motocykl je v této skupině už pár let móda. Před tím to byl kůň, a ještě dříve terénní automobil. Jejich výjezdy jsou řídké, samostatné nebo ve dvojicích a v malých skupinkách sobě rovných. Čím silnější a rychlejší stroj vlastní, tím dokonalejší je jejich image. Z pozice svého nesmírného ega nerespektují dopravní předpisy, hlavně s rychlostními limity mívají problémy. Jejich oděvní výstroje jsou dokonalé a drahé, bohužel ne všemocné. Často se s nimi setkáte při nehodách a jezdíte kolem jejich pomníčků u příkopů.
Další početnou skupinou jsou motorkáři z přesvědčení. U těch je motocykl a vše, co k němu patří, životní styl. K jejich image přísluší motorkářské oděvní součásti, nosí je vždy a všude. Svému hobby přizpůsobují zaměstnání, soukromý život, prostě vše. Často hledají partnerku stejné „krevní skupiny“, vznikají motorkářské rodiny. Rádi se sdružují do motospolků, motoband, hodně jich jezdí celoročně, navštěvují své srazy. Jsou to většinou hodně vyježdění jezdci, se solidními technickými znalostmi a dovednostmi. Čtou motorkářské noviny a časopisy, znají technické novinky, mají přehled o motorkářském dění. Používají choppery, cruisery a cestovní stroje. Bývají hůře viditelní kvůli používání tradičních oděvů – k základu patří černá kožená bunda a kožené kalhoty nebo džínsy. V poslední době jich hodně používá převlečnou reflexní vestu, což je skvělé zviditelnění. Patří k bezpečným jezdcům na silnici, jejich cílem není rychlost, ale požitek z jízdy. Jsou solidární, zastaví jinému motorkáři v nesnázích, vzájemně se zdraví.
Pro některé jezdce s exponovaným zaměstnáním je motocykl a vyjížďka na něm záležitost duševní hygieny – takový čistič mozku. Jde jim jenom o odreagování od běžného shonu. Nepotřebují si na silnici nic dokazovat, jenom se chvíli zabývat jinou činností než prací. Proč ne, motocykl má tu moc a kouzlo…
Existuje také skupina sebevrahů. Jsou snadno k rozeznání. Z křižovatek odjíždí po zadním, před nimi dobrzďují po předním. Na dálnici je nesmírně zdržuje každý, kdo jede povolených sto třicet, většinou mají na tachometru tak o sto víc. Dokazují to tím, že si v té nesmyslné rychlosti fotí mobilem tachometr. Rádi zrychlí při průjezdu kolem restauračních předzahrádek či nástupních ostrůvků a jsou spokojeni, že se všichni otočí. Netuší, že to, co lidé říkají na jejich „výkony“, nejsou slova obdivu. Životnost mají srovnatelnou s průzkumníkem v týlu nepřítele. Nesprávné označení této skupiny jezdců, je „dárci orgánů“. Při rychlostech, kterými se pohybují, nebývají z nich po nehodě použitelné ani hodinky. Je škoda, že své ambice nerealizují na závodních okruzích. Třeba by se mezi nimi našel talent, a pochopili by, že k sportovním výkonům nestačí jen otočit pravým zápěstím, při současné ztrátě soudnosti. To je na skutečné závodění málo.
Velice úzká je skupinka motorkářů-profesionálů. Patří sem profesionální závodní jezdci všech disciplín, jezdci-kurýři, mototaxi, zkušební komisaři, učitelé autoškol, zkušební jezdci továren a moto časopisů. Dokonce i mezi nimi se najdou tací, kteří si jdou ve volném čase zajezdit jen tak pro radost na svém vlastním motocyklu. Všechny ostatní skupiny převyšují tito ročním počtem najetých kilometrů a zkušenostmi z každodenního provozu za všech klimatických podmínek.
Černí jezdci jsou další skupinou, která je poměrně početně zastoupena v našich zeměpisných šířkách. Většinou nikdy neměli žádné řidičské oprávnění, zato strojů už vlastnili větší počet. Jízdní projev černochů je různý. Některým není co vytknout, jiní by potřebovali odnaučit spoustu špatných návyků. Často neovládají a nerespektují dopravní předpisy.
Zkrátka co jedinec, to originál, našlo by se jistě mnoho dalších mutací motorkářů. Přátelé řídítek a jedné stopy, ať už se budete řadit do kterékoli skupiny, motoškola Motoklubu Austerlitz je určena všem. Věříme, že si něco pro sebe z ní vybere každý, kurz je prioritně určen především pro začínající motorkáře, případně pro zkušenější, kteří se chtějí zdokonalit, nebo se potřebují adaptovat na nový motocykl a více s ním srůst. Naučíme začínající jezdce běžnou údržbu skupin motocyklu, poučíme, jak opravovat drobné závady na cestách, jak si připravit motorku, co zkontrolovat před cestou, jak nastavit ovladače, jízdní režimy, tlumiče a podobně. Ukážeme různé druhy spotřebního materiálu. Doporučíme, co vozit s sebou na cesty a co klidně nechat doma atd.
Dotkneme se Zdravotní přípravy a záchrany života v odlehlých oblastech. Jde o kurz záchrany života se zdravotními i improvizovanými pomůckami co vezete s sebou. Text pokračuje popisem akce.... (pozn. Alois)

- VL.png (24.82 KiB) Zobrazeno 2323 x
Dle programu perfektně připravená akce - viz příloha!
Velice trefně popsané skupiny motorkářů. Jak píše Vlastík, najdou se další mutace motorkářů.
Na mě zapůsobil kdysi jeden neférový člověk, bydlící v bytě a pravidelně stavěl tu největší motorku řady STAR před panelák a začal ji čistit, leštit a pod. Lidi koukali z oken a on si to užíval. Ale v rádiu hlásili, že v Německu prší, tak ji raději rychle schoval, aby nezmokla. Na všech akcích měl největší starost o to, aby jeho motorka byla pod střechou. Řekl mi: "Víš, motorka je náš jediný majetek co s manželkou máme." Jezdil málo, pak ji prodal a později jsem pochopil, že asi platí: Čím menší ego, tím větší motorka.
Abych doplnil další "skupinu" homo motorkáře, tak zde budu citovat člověka, kterého znám dost dlouho a vážím si ho za to, že se ke mě vždy choval férově a je to dobrák od kosti. I když jeho prohlášení vyzní humorně, asi taky něco napovídá. V noci na vícedenní akci jsem mu připomněl, že pokud ráno nafouká, tak s námi na vyjížďku nepojede. Postavil se proti mě a řekl: "Či já sem tu přijel jezdit? Já tu přijel chlastat!"